Příspěvky

Blog o životě, dětech, mužích i ženách. S humorem. Něco o mě: necvičím jógu, nečtu zamilovaný romány a nedržím diety. https://www.facebook.com/MatkaPetra/ Co tady NEČEKEJTE: - uňuňánkovanou matku, která pěje ódy na své nejchytřejší a nejšikovnější děti na světě - rady, jak vychovávat děti - i já stále improvizuju - rady, jak správně přebalit, nakojit nebo uspat dítě, jak ho naučit na nočník, číst, psát nebo počítat Co čekejte: - brutální pravdu o mateřství bez příkras - nadhled a pro někoho snad i trochu legraci PS: budu ráda za sdílení
Obrázek
Novoroční přání Co bych vám popřála jako kojící matka tří dětí do nového roku? 1) spánek 2) někoho, kdo vám zdarma pohlídá děti minimálně 10 km daleko od vás (aby nenašly tak snadno cestu zpět) kdykoli si řeknete 3) klidné, tiché děti, které si samy hlídají své povinnosti, s radostí vám pomáhají a vůbec se mezi sebou nehádají a neperou 4) spánek 5) levnou a precizní uklízečku a kuchařku 6) jednou týdně masáž od rajcovního maséra 7) hodně spánku 8) zhubnutí libovolného množství kilogramů bez nutnosti přestat jíst sladké a pít víno nebo pivo 9) alespoň jednou v týdnu romantickou večeři s vaší drahou polovičkou - bez dětí 10) abyste při kopání na zahradě narazili na poklad z 12. století 11) úžasnou dovolenou ve vaší vysněné destinaci - bez roušek 12) spoustu ničím nerušeného a hlavně nepřerušovaného spánku Je pravda, že jsem přání sepsala pod vlivem nealkoholického piva a poněkud jsem se  zasnila... Takže následuje soupis přání pro realisty: 1) o 5 minut delší spánek 2) jakékoli hlídání k
Obrázek
Těhotenský kalendář 1. týden - jedeme na návštěvu k našim a táta se mě ptá, kdy to čekáme. Naštve mě to. Jak může vědět, že nám prasknul před pár dny kondom? Navíc to ještě nic neznamená. Taková drzost. Bude mi 40, tak se mi zkrátka začíná dělat kolem břicha pneumatika! Postěžuju si mámě, která mi řekne, že kromě zadku a stehen vypadám na 40 docela dobře. Díky, mami. 2. týden - musím myslet na to, co mi řekl táta. To snad není možný! 3. týden - pojedeme na dovolenou. Balím si mimo jiné hygienické pomůcky a flašku dobrého rumu s colou. Mě žádné těhotenství nemůže zaskočit, protože neexistuje. 4. týden - začínám se pozorovat, jestli neucítím v podbřišku nějaké divné pohyby a někdy se mi zdá, že je opravdu cítím. Ale to je jenom psychický. 5. týden - začínají mě bolet prsa, ale to nic neznamená. Trochu tloustnu, to bude tím. V Itálii je to super, na koronu jsou připravení a mají tu skvělé a levné víno! 6. týden - posledních pár koupacích dnů než "to" dostanu. Nebo jsem to měla u
Obrázek
Mámou ve 40! Kamarádky v mém věku mi postupně sdělují, jak uvažují nad rozvodem, jak se rozvádějí, případně jak má jejich manžel milenku. Mám pocit, že pořídit si třetí dítě 10 let po tom prvním a 6,5 roku po druhém, ale stále s prvním manželem do tohoto světa jaksi nezapadá. Stále zvažuji, jestli je to vhodné a hlavně, jestli se mi to celé nezdá.  Dala jsem tomu tedy čas. Jako zpětně si myslím, že jsem tomu dala až zbytečně moc času, protože genetický test dopadl sice blbě, ale následné krevní testy vyloučili jakoukoli genetickou poruchu. Takže alibi neklaplo podle mých představ.  Pro souhrn vám přednesu fáze, když skoro ve 40 a se dvěma dětmi na krku zjistíte, že jste asi v tom: 1) Fáze potlačení myšlenky - ne, je to blbost, jednou se nic nemohlo stát, spousta párů se snaží o děti i roky! Vlastně si ani nejsem jistá, jestli to opravdu proběhlo tak, že to vůbec hrozí. Kašlu na to a nebudu na to vůbec myslet. Tato fáze je doplněná o lehce zvýšené pití alkoholu. 2) Fáze odmítnutí - ne,
Obrázek
Mámou ve 40? To vám takhle praskne kondom a vám je hned jasné, že je to průšvih. Co teď? Ale tak třeba se nic nestane. Jednou. To bude v pohodě. Tuto historku možná mnozí znáte z vlastní zkušenosti. Když vám bylo třeba 16. Ve 39 tohle trochu nečekáte. A protože i první dvě děti máme z takového podobného "jednou", moc šancí že v tom nejsem jsem tomu nedávala. S vidinou rizikových prvních tří měsíců jsem to ale neřešila a snažila jsem sama sebe přesvědčit o tom, že nejsem těhotná, ale v začínajícím přechodu. Odjeli jsme na corona dovolenou, já se sadou hygienických pomůcek (protože v Itálii jsou brutálně drahé), nešetřila jsem se, chodili jsme ve strašných vedrech na procházky po vyprahlých památkách a každý večer, když jsme dali večer děti spát, jsme s mužem ochutnávali místní výborná vína za více než příznivé ceny. Blížila se půlka dovolené, ale hygienické pomůcky zůstávaly stále v tašce a mě začalo být pomalu jasné, že to je průšvih.  Po návratu jsem se hned objednala k dokt
Obrázek
Nový rok Tak nám začal nový rok 2021. Konečně! Po tom dlouhém, divném covidovém roce 2020! Všichni jsme se těšili na tento zlomový okamžik... abychom zjistili, že se žádný zlomový okamžik nekoná. Děti jsou stále protivné, hádají se a nudí, nikdo za vás neuklidí ani nevyžehlí, dokonce ani jídlo se samo neuvaří. A jako bonus je tu při zavřených školách opět home office. A internetový signál pro online výuku libovolného počtu dětí a zároveň práci se taky sám nevylepšil. Všem se nám ale myslím dost změnily priority, proto i moje přání do nového roku jsou značně odlišná od předchozích. Co si přeju do roku 2021? Jít dětem koupit boty nebo kalhoty když jim zrovna povyroste noha tak, aby si jich mohly v obchodě několik normálně vyzkoušet. Jít na večeři do restaurace, sednout si tam, objednat si jídlo a sníst si ho, zatímco budu okřikovat děti ať nekřičí, neběhají a chovají se slušně. Jít do divadla, do kina nebo na výstavu a ne pořád jenom do lesa, kde potkáváme stovky lidí. A okřikovat tam dě
Obrázek
Vánoce 2020 Letošní Vánoce opravdu stály za to. Už den před Štědrým dnem mi nebylo úplně dobře. Byl to ještě ke všemu můj den pracovní, děti doma a můj muž měl dovolenou. Celé odpoledne ale trávil vyzvedáváním cukroví a dárků u prarodičů a dokonce skončil se psem jeho rodičů u veterináře, protože ho den předtím porazilo auto a zašitá noha mu do druhého dne natekla. Z posledních sil jsem připravila vývar na polévku a nakrájela zeleninu na salát. Do noci jsme ještě balili s mužem dárky a pak se je snažili někam schovat, načež jsem upadla do komatu. 24. 12. jsem strávila skoro celý den v posteli s bolavou hlavou a rýmou, abych si na večer pořádně odpočinula. Což by se mi i povedlo, kdyby za mnou neustále nechodily děti. Tatínek totiž dostal za úkol připravit vánočku - nasypat ingredience do domácí pekárny, zapnout čudlík a pak těsto vyndat do formy na vánočku a dát do trouby. Do toho ještě musel dodělat salát - přidat vajíčka a majonézu. A tak neměl dopoledne vůbec čas.   V půl jedné se m
Obrázek
Domácí zvířátka Naše děti se jednoho hezkého dne v karanténě rozhodly začít chovat zvířátka. Zvolily si, pravda, druh ne příliš obvyklý a oblíbený, a to "metra" neboli svinky. Pravda je, že to způsobil zejména posun velkého květináče na zahradě, pod kterým se jim evidentně dobře dařilo. O těchto tvorech se toho v příručkách pro chovatele moc nedočtete a internet je co se chování těchto tvorů týče poměrně skoupý na slovo. Nicméně jsme se dopátrali, že mají rádi tmu a vlhko a žerou zbytky rostlin a živočichů. Vše ostatní jsme se museli naučit pozorováním a metodou pokus - omyl. Jsem ráda, že se s vámi nyní můžu o naše poznatky podělit. Co se týče rychlosti, tak svinky jsou několikanásobně pomalejší než malé děti, kterým nedělalo potíže jich většinu z místa posunutého květináče bez problémů odchytit. Jako chovnou nádobu zvolily velkou zavařovací sklenici, kterou začaly plnit trávou, mechem a zejména květy z ořešáku, kterých jsme zrovna měli plnou zahradu. Tato fáze dět