Ze života matky

Příprava na prodloužený víkend Když nemáte děti, příprava na víkend probíhá zhruba takto: Při hledání hotelu, koukáte, do kdy má otevřeno bar a kde je nejbližší diskotéka nebo klub.  Snídaně musí být aspoň do 10 hodin.  Super je, když je tam vířivka. Připojení na internet je nutnost, abyste se mohli v noci ožralý podívat, jaké je hlavní město Bolívie nebo kolik čůránek člověk vyčůrá za den (podle momentální diskuze). Berete si s sebou minimálně dvě lahve vína, protože víte, že hotelový bar je drahý. Vezete si na každý večer erotické prádlo. Sbalíte si věci pro dva do jedné tašky, hodíte jí do kufru a jedete.  Jedete s vidinou toho, že se možná ani za celý pobyt na pokoj nedostanete. Domů se vracíte s brutální kocovinou. Když máte děti, příprava na víkend probíhá zhruba takto: Při hledání hotelu, koukáte, do kdy má otevřeno bar a jestli není v blízkosti diskotéka nebo klub. Zároveň si zjistíte storno podmínky hotelu. Snídaně musí být aspoň od 7 hodi

Přestaňte se bát létat ve 4 krocích Když se bojíte létat a máte neodbytnou touhu cestovat daleko, není zbytí. Přeci jen cesta do Argentiny na koni zabere dost času a pod vodou se blbě dýchá. Proto jsem začala pátrat po tom, co by mohlo doplnit nebo i nahradit mojí oblíbenou placatku rumu před vstupem na letiště.  V panice (14 dnů před letem) jsem se rozhodla, že zkusím cokoli. Co mi nepomohlo: - rady kamarádů a známých - modlení - kamínek pro štěstí - přečtený článek na internetu o spadlém letadle Co jsem nechtěla zkoušet: - léčitelé a věštci - ožírat se do bezvědomí každý den - jít na lobotomii - zrušit letenky Co mi pomohlo: - pořešit si před odletem nejdůležitější věci, například napsat závěť a dopisy na rozloučenou. - připravit se na smrt - uvědomit si, že když bude letadlo padat, tak stejně nic neovlivním a nemá cenu se kvůli tomu stresovat. - kupodivu homeopatika. Jako placebo na mě prostě fungují. Jsem po nich mírně oblblá, je mi celkem dost věcí jedno a

Záchodový příspěvek Valerie dnes dostala antibiotika na 10 dní a Jindra je dostane pravděpodobně zítra nebo pozítří, takže nás čeká spousta úžasných a zábavných dnů s oběma dětma nonstop doma. Každá matka si to zažila a tak ví, jak je to báječné nesmět několik dnů v kuse ani na chvilku ven. Děti budou vesele pokašlávat, hopsat, běhat z přehršle nahromaděné energie kolem kuchyňského ostrůvku a křičet. Jsou totiž nemocný a mají horečku. Já budu nonstop připravovat svačiny, dávat léky (když se zadaří tak dokonce ve správném dávkování, ve správný čas a správnému dítěti), poslouchat sourozenecké hádky a bitky a vymýšlet, jak děti zabavit, když už půjde do úzkých a začnou se mlátit do hlavy něčím těžkým nebo ostrým. Do toho budu samozřejmě pracovat, protože mám naštěstí super zaměstnavatele a kolegy, kteří mi to umožní. Dnes první den nemoci. Přišel Jindra a chtěl si se mnou hrát. Kouknu na něj a přes celé kalhoty až dolů má obrovský mokrý flek. Prý si nechtěl na záchodě rozsvěcet a my

Rady, jak se nebát létat letadlem Když někomu řeknete, že se bojíte lítat letadlem, rozdělí se ostatní lidé na dva tábory.  První vám budou říkat: "Vždyť to nic není!" "Je to bezpečnější než jezdit autem!" "Je to bezvadný koukat na svět z výšky!" "Je to super, protože to ušetří spoustu času!" "Jen se uvolni a užívej si to." "Prosim tě!" (následují zvednuté oči v sloup) "To si zvykneš." Pro první skupinu mám tento vzkaz: Mám z lítání hrůzu a celou dobu vím, že letadlo spadne. Jen není úplně jasný, kdy přesně. Mám závrať. NIKDY!!! si na to nezvyknu a už vůbec si nebudu lítání užívat, ani kdyby mě nadopovali drogama a do letadla odnesli v komatu nebo mě přepravovali letadlem zpopelněnou. Až budete bezmocně v panice padat v letadle několik (desítek) vteřin k zemi, tak si vzpomeňte, jak je to bezpečnější než jezdit autem. Druzí vám budou říkat: "No ty vole já se divim, že vůbec ně

Strach z létání Někteří lidé létají rádi. Užívají si výšku a podle mě i adrenalin z očekávání, kdy letadlo spadne. Dokonce jsou i lidé, kteří si dobrovolně dělají pilotní průkaz! Já k nim ale nepatřím. Mám panickou hrůzu z létání v čemkoli. Moje láska k cestování a velikost naší planety mě ovšem občas donutí do letadla sednout. Odmítám lítat na dovolenou kratší než 14 dní, protože se moje psychika potřebuje před dalším letem zregenerovat a připravit na další trauma. Týden před plánovaným letem skoro nespím a nejím a na letiště se odvážím vstoupit jen po vypité placatce rumu. Sebemenší zachvění letadla mi způsobuje infarktové stavy, zatínám nehty do područek sedadla a modlím se k čemukoli. Dřív jsem navíc drtila ruku svému muži. S příchodem dětí se ale situace změnila. Nechci na ně přenášet svoje děsy. I když jim asi přijde divné, proč maminka s nastartováním motorů letadla zezelená, přestane mluvit a na rozličné dotazy (například "Na co je ten čudlík?") odpovídá jen "