Strach z létání
Někteří lidé létají rádi. Užívají si výšku a podle mě i adrenalin z očekávání, kdy letadlo spadne. Dokonce jsou i lidé, kteří si dobrovolně dělají pilotní průkaz! Já k nim ale nepatřím.
Mám panickou hrůzu z létání v čemkoli. Moje láska k cestování a velikost naší planety mě ovšem občas donutí do letadla sednout. Odmítám lítat na dovolenou kratší než 14 dní, protože se moje psychika potřebuje před dalším letem zregenerovat a připravit na další trauma. Týden před plánovaným letem skoro nespím a nejím a na letiště se odvážím vstoupit jen po vypité placatce rumu. Sebemenší zachvění letadla mi způsobuje infarktové stavy, zatínám nehty do područek sedadla a modlím se k čemukoli. Dřív jsem navíc drtila ruku svému muži. S příchodem dětí se ale situace změnila. Nechci na ně přenášet svoje děsy. I když jim asi přijde divné, proč maminka s nastartováním motorů letadla zezelená, přestane mluvit a na rozličné dotazy (například "Na co je ten čudlík?") odpovídá jen "Hm" a předstírá, že spí.
První let s dětmi trval necelé 3 hodiny. Děti byly malé a proto má příprava spočívala především v překotném balení rozličných věcí, abych je pak opět rozbalovala a třídila, protože naše zavazadla překračovala několikanásobně váhový limit. Z věcí "aby nám nic nechybělo" a "co když to budeme potřebovat" jsme použili necelou třetinu zabalených nezbytností. Pak už stačila jen klasická placatka rumu. Byli jsme ve stresu, nevěděli jsme, jak děti let zvládnou. Valerie hned při vzletu usnula a probudila se po přistání. Jindra studoval letadlo, sklápěl pořád dokola stoleček a koukal z okýnka. Já jsem klasicky drtila područky sedadla, které podle mě museli po přistání vyměnit a každé dvě minuty jsem koukala na hodinky, jestli už tam budeme.
Když jsme po roce plánovali další dovolenou, chválila jsem svého muže, jak skvěle minule zvládl let se dvěma dětma. Až tehdy mi řekl, že jsem byla děsně vožralá a otravná už při odbavování kufrů.
A tak jsem se rozhodla, že se musím svého strachu zbavit, protože můj sen je se podívat do Jižní Ameriky. A Severní Ameriky. A do Austrálie..... Ale o tom až příště :-)

PS: Fotka je z reálného letadla ve Vietnamu z roku 2018, které opravdu vzlítlo i přistálo. Podle mě bylo tak ze 70. let a bylo mi jasné, že pokud se po cestě nerozpadne, bude to náhoda.

Druhý díl zde.
Třetí díl zde.